Pohár SNP 29. - 30.8.2020 - Šamorín, Gabčíkovo
Další pohárový závod tohoto roku byl na Slovensku. Po neodjetých Mlýnech byla i tady předpověď větru nic moc. Na Gabčíkovu jsme nikdy nebyli, tak jsme ani neuvažovali, že bychom nejeli. Z Ostravy jsme vyrazili nejdříve směr Třinec. Kde jsme vysadili děti na víkend u babičky a dědy. Cestou po slovenské D jednotke jsme si zabukovali hotel a těšili se na víkend bez dětí. Závody jsme spojili s návštěvou Bratislavy.
V pátek jsme dorazili na místo kolem osmé večer. Přivítal nás prostorný jacht klub, s krásným výhledem na závodní trať. Jen jsme odpojili loď, přivítali se s ostatními a pokračovali do Bratislavy. Pozdní výborná večeře v hotelu, krátká procházka a klimatizovaný pokoj bylo velice příjemným zakončením dne.
V sobotu ráno, po bohaté snídaní, jsme vyjeli do jacht clubu. Ať jsem počítal jak jsem počítal, našinců přijelo pouze pět, škoda. Slováků osm. Sobotní slunečný den s teplotami kolem třiceti stupňů a velmi slabý vítr… to už je letos snad normální. Odpoledne se nakonec podařilo odjet jednu rozjížďku za Kamilova větru (2-3 m/s, nárazy 4 m/s), kterou se slušným náskokem vyhrál. Kolem páté jsme byli na břehu, k večeři byl bravčový rezeň se šalátom. Můj lístek na jídlo jsme dali Jirkovi (pro Moniku). My jsme odjeli do Bratislavy na večeři do předem vyhlídnuté japonské restaurace a již zmiňovanou prohlídku města.
Z hotelu do centra jsme to měli dvacet minut pěšky. Večeře byla opět výborná, procházka na hrad nočním městem neměla chybu. Nakonec ještě rychlé pivko u hotelu a na závěr dne jsme poseděli na terase pokoje se šampusem a vyhlídkou na bouřku a hromadu blesků.
Předpověď na neděli slibovala silný vítr až 15 m/s a opět 30 stupňů. Slibem neurazíš. Nakonec foukalo příjemných 5-8 m/s. V tomto větru se odjeli čtyři svižné rozjížďky. V sobotu se startovalo proti proudu, v neděli naopak po proudu. Bylo nezvyklé „odjíždět“ pod startovní čáru, aby jsi nebyl přes. Ale zase takový problém to nebyl.
Před poslední rozjížďkou byli čtyři kandidáti na celkové vítězství. Po škrtání to bylo ze tří rozjížděk takto: Ruda 6b, Kamil a já 7b, Jirka 8 b. Kamilovi se nezadařilo a již během prvního kola bylo jasné, že on to nebude. Vedl Jirka a těsně za ním Ruda a já. Po spodní bojce Ruda na 2. místě zvolil levé křídlo, já zase pravé. To jsem Jirkovi nezáviděl. Jirka nakonec taky doleva. Krásný poryv zprava a já na bojce první, pak Jirka a Ruda. Zaďák do cíle – free pumping – i když jsem měl trochu náskok, bylo jasné, že to nebude lehké. Vítr kolísal a poryvy chodili zezadu. Jirka na zaďáka víc vlevo, Ruda středem.. to už jsem si jednou říkal. V cíli nakonec hodně těsný dojezd. První Jirka, já a Ruda. Chvíle matematiky hned po dojezdu. Nakonec všichni tři devět bodů. Ruda celkově první, Jirka druhý.
Na břehu jsme byli kolem druhé. Při balení lodi nás Monika pozvala na oběd. Pravda, neměli jsme daleko ke hladu, nicméně jsme s díky odmítli. Monika se nedala.. „Fakt nám toho hodně zbylo“. Tak jsme šli. Těstoviny s nějakou směsí byli výborné, kávička k tomu. Dojedli jsme a hrnec nebyl stále prázdný. Houkl jsem na Kamila, že ho Monika zve. Kamil přišel najedl se a ještě odnesl dětskou porci Davidovi. David říkal, že proto, aby Kamil nemusel mýt hrnec. Monika vařila oběd pro dva, ale tak nějak byla zvyklá vařit na soustředění pro více jedlíků.. Mohlo by jí to vydržet 😊
Krásný závod, pěkné počasí, hezké zázemí, kolem Dunaje ideální na brusle nebo kolo. Když to vyjde, za rok přijedeme zase a to i v případě, že to nebude náš pohár.
Pár fotek ze závodu máme v galerii.
