Vláďa Skalický vícemistrem evropy v kategorii GGMasters

2020-09-10, Matouš Červenka

31.8. - 6.9.2020 se v polské Gdyni konalo Mistrovství Evropy Masters současně s Open mistrovstvím Evropy (tedy všech, hlavně profesionálů). Původně se mělo jednat o dvě samostatné akce, ale vzhledem k nižší účasti z důvodu covidu se organizátoři rozhodli (i přes odpor většiny závodníků) obě mistrovství spojit v jeden závod. A tak jsme se trochu nedobrovolně ocitli na startu s olympijským vítězem, několika mistry světa a vítězi světových pohárů. Celkově se sloučené akce zúčastnilo 70 závodníků z 26 zemí. ČR reprezentoval mezi profíky Ondra Teplý a mezi masters veteráni Vláďa Skalický, Martin Kaloš a Matouš Červenka.

Už cesta přes Polsko předznamenala, že to s touto zemí nebude jednoduché. Jsou totiž schopni opravovat téměř 100km dálnice vkuse, takže jedete celou dobu šedesátkou nebo stojíte, nemůžete odbočit, močit, natankovat, prostě nic, a tak se cesta z plánovaných sedmi hodin protáhla na skoro deset. Po příjezdu organizátoři přikázali okamžitě shodit loď z vleku, odvézt vlek na předem dané místo asi 1km daleko a auto kamkoli pryč. Jedinou výjimku měli Vláďa s Martinem, kteří tam jako jediní z celého mistrovství kempovali na parkovišti. Já jsem měl s Martinou ubytování cca 500m od jachťáku, tak jsem zaparkoval ve dvoře a celý týden nevyjížděl.

V úterý bylo naplánováno měření, zkušební rozjížďka a zahajovací ceremoniál. Meření bylo skutečně ,,poctivé“, prostě buzerovali nás za všechno a náprava drobných nedostatků zabrala celé dopoledne. Odpolední zkušební rozjížďky se zúčastnila tak třetina závodníků. Už u výjezdu z přístavu jsem si všiml, že vlny jsou trochu větší, než jsme zvyklí u nás. Foukalo cca 6-7m/s ze zátoky třicetikilometrové od Wladyslawowa a ukázalo se, že zkušební rozjížďka byla skutečně zapotřebí. Nejlépe dojel Vláďa, který má nejvíce zkušeností z podobných vod, pak Martin a nakonec já, moc závodníků za mnou už nebylo.

Ve středu byly na programu první oficiální rozjížďky s hrozivou předpovědí, 10m/s, příboj od severovýchodu někde z Finska a silný déšť. Vše se potvrdilo, vítr, vlna mezi 1 a 2m, a pro hustý déšť nebylo vidět na bojky, tak nás museli navádět motorákama. Skutečný křest ohněm, boj o přežití. V první asi osmý od konce, druhou díky velké změně zprava 46.

Ve čtvrtek j-jv od Gdaňsku vítr tak 5-9m/s vlna už pod metr, tak to bylo trochu zvladatelnější, jen po středečním masakru tělo příšerně bolelo. Nakonec jsem dal 60 a v druhé opět díky změně zprava 46.

V pátek 4-7m/s od Sopot, první opět díky změně zprava 46, druhou rozjížďku vítr postupně slábl až závěrečný zaďák zeslábl na nulu. A tak jsme zažili dojezd absolutně v ničem, to by na Chomoutově hned zrušili. Nicméně jsem využil zkušenosti z dob, kdy se ještě i u nás v takových podmínkách závodilo, předjel hodně lodí a dostal se do první půlky startovního pole mezi profíky. O to větší zklamání bylo, že teprve po dojezdu na břeh jsme se dozvěděli, že v limitu dojelo jen prvních 28 lodí a všichni ostatní dostali stejný počet bodů za dojezd po limitu. A tak se posun dopředu moc nekonal. Byl to další důkaz, že sloučení dvou akcí bez úpravy směrnic, např. limitů byl nesmysl.

Sobota 4-7m/s přes břeh, klasické jezerní podmínky, skákavý vítr, vlna jako u nás a tak jsem pomýšlel na zlepšení umístění, to se skutečně povedlo, správný výběr pravé strany a poslední zaďák jsem jel na cca 20.místě. Přestože foukalo asi 6m/s, bylo zakázané pumpování, tak jsem to respektoval. Najednou ke mně přijeli Jury a pískli mi penaltu skutečně za nic, asi za trest, že jsem se ocitl mezi těmi mistry, kde asi podle nich nemám co dělat, nebo nevím, a následoval můj velký kiks, z nepochopitelných dúvodů jsem otočil jen 360 a dostal DSQ. Asi jsem byl zbllý z těch videí z finálových rozjížděk, kde to tak dělají. Další rozjížďku jsem ale dojel skoro podobně, 31, a tak jsem si spravili náladu.

V neděli o propršeném týdnu konečně vylezlo slunce, vítr skákavý přes břeh, až 10m/s, tak to poslední den hodně bolelo a tak umístění v první rozjížďce nebylo nic moc. V druhé rozjížďce mi jsem na první bojce byl tak okolo 30. místa, ale praskl mi na zaďáku provázek u kikingu, nakonec se podařilo ve vlnách provizorní navázání a propadl jsem se na poslední místo, ale soupeři nebyli daleko a podařilo se mi jich ještě pár předjet. Po dojezdu do cíle z posledních sil ještě 5km stoupačka na břeh s vidinou balení, noční cesty domů a v pondělí do práce. Balení byla jedna velká katastrofa, jachťák svou velikostí vůbec neodpovídal počtu účastníků a tak jsem čekal asi půl hodiny ve frontě, abych mohl vůbec vjet s přívěsem k lodi, než se ti přede mnou sbalí a odvezou lodě snad někam na ulici. Výjezd 18:30, příjezd s krátkým spočinutím v 4 ráno.

Hodnocení:

Zkušenost k nezaplacení, bude na co navazovat, organizace a rozhodčí nic moc. Ukázalo se, že pojmout takovou akci jako dovolenou byla velká chyba, protože to nemělo s odpočinkem co do činění.

Výsledky:

Celkově vyhrál mistr světa 2018 Szombor Berecz, druhý olympijský vítěz z Ria Giles Scott a třetí španěl Joan Cardona Méndez.

Já celkem 54. místo, škoda že 3 nejlépe rozjeté rozjížďky se na něčem pokazily, to by bylo cca o 10 míst lepší.

Vláda celkem 42. místo. U Vládi je vidět, že už několik let objíždí zahraniční závody a tak už těží ze zkušeností. Podával velmi stabilní výkony na vysoké úrovni, celý závod bojoval u vítězství ve své kategorii, nakonec mu to uteklo o jediný bod. Vládo velká gratulace !

Martin celkem 58.místo, velmi stabilní výkony.

A Ondra mezi profíky 12.místo.

Kategorie: