Beskydka na Žermanicích aneb byl jsem při tom

Po letech slibů jsem se letos konečně vydal na legendární žermanický závod - Beskydskou regatu. Závod s vysokou společenskou úrovní, která převyšuje tu sportovní. To se mi letos bezezbytku potvrdilo. Po šestihodinové strastiplné cestě jsem ihned po příjezdu pokračoval do Ostravy na tradiční čtvrteční návštěvu proslulé Stodolní ulice, která se až na drobnou komplikaci s jídlem vydařila.

V pátek celý den pršelo a nefoukalo, tak se celý den proseděl v klubovém baru v klidné diskuzi a s hraním karet a čekáním na večerní modní přehlídku a tombolu. Tyto dvě atrakce jsem bohužel zaspal, když jsem si žel po náročném výletu odpoledne trochu zdřímnout, ale dle ohlasů se velice vydařili. Taktéž živá muzika byla super a dokreslila vydařený večer. Smolařem večera byl laserista Karel Hrubý, kterému byla naložena loď na Topikovo auto a musel si vyslechnout spoustu hlážek typu "Karel má nový fáro" a "Karel už jede domů".

V sobotu se počasí výrazně zlepšilo, když začlo svítit slunko, oteplilo se a posléze začlo foukat. Před polednem se vyrazilo na vodu. Moje pochybnosti z velikosti žermanic, které jsem měl při pohledu na ně z prostor klubu, se posléze rozplynuly, a opravdu ta stometrová nudle byla jen zátoka. Na druhou stranu, žermanice jsou jedna zátoka za druhou, takže závodní revír svou velikostí je takový menší Mácháč (i když na celkovu plochu budou stropro větší).

Po startu jsme vyrazili na stoupačku a jedničku točil jako první "mistní borec" Michal Hrubý před Vencou Cintlem. Hnedle první raum přinesl první problémy, neb vysoký břeh sem moc větru nepustil a tak jsme se protrápili až k halze. Další kolo se odjelo standardně za Michalova vedení, no a ve třetím na mě čekala dvě nemilá překvapení. To první asi ve třetině stoupačky, kdy jsem si hlídal třetího Denise a v momentě jízdy od břehu jsem asi 100 metrů od něj spočinul na mělčině, což mě teda trošičku překvapilo, a než jsem se odsud vymotal, tak mě Denis předjel. (Měl co dělat, aby od smíchu nevypad z lodi). Druhé nemilé překvapení se zrodilo poté, co se vítr otočil a už se prakticky nestoupalo. Jeli jsme z Denisem na jedničku, když tu nás Jirka Lejhanec, který jel tak stopadesát metrů za námi, férově s poryvem objel, aniž by k nám s Denisem tento poryv dorazil. Do cíle se pak už nic nezměnilo.

Druhá rozjíždka, tak to byla jedna velká plochá dráha, s občasným přistoupáním. Vítr se u jedničky točil tak, že to Denise vybídlo k otázce k Michalovi "A co na to místní borec?", na což Michal reagoval slovy "Místní borec je zmaten!", což mě velmi pobavilo. Tuto rozjížďku i přes zmatení mysli nakonec vyhrál před dítěm štěstěny tohoto závodu, Jirkou Lejhancem, a Vencou Cintlem. Ruda Lidařík přistál tuto rozjížďku na mělčině hned dvakrát a psychicky nevydržel a odjel na oběd. Poté se vrátil na třetí, která byla sice po přestvbě trati odstartována, ale pro slabý vítr ve druhém kole zrušena. Ruda si tento zbytečný návrat zpestřil vykoupáním jednoho nejmenovaného laseristy Michala Bělunka i s lodí.

Poté se již na vodu nevyjelo a tak se mohli v klidu začít grilovat vynikající kuřata a diskutovat o neuvěřitelných příhodách z rozjížděk na vodě. Večerní veselice v klubu za doprovodu živé hudby ve stejném složení jako v pátek vyvrcholila sundáním lodi Pavla Fröhlicha z vleku a jejím následným ustrojením. Ani tato akce nepřiměla Pumpičku k vyplutí na nedělní rozjížďku.

Ta byla ostatně v duchu těch předchozích. Rozjížďku provázela několikanásobná změna pořadí na všech místech. Z té nakonec vyšel nejlépe Martin Šilhavý, který vyhrál před Michalem Hrubým a před klikařem Jirkou Lejhancem. Celkově tak vyhrál Michal před Jirkou a Vencou. Pak už jen sbalit lodě a slavnostní vyhlášení vítězů a 41. Beskydská regata je již historií. Pro úplnost nutno dodat, že barový závod vyhrál Pumpička.

Přišel jsem, viděl jsem, a nezvítězil jsem! Beskydská regata se musí prostě zažít. Má svoji osobitou atmosféru, ke které přispívá i velká snaha organizátorů a pořadatelů vyjít maximálně vstříc závodníkům a také uvolněnější přístup závodníků k této regatě. Rozhodně nelituji, že jsem se zúčastnil, i když po letošních podmínkách silně zvažuji, že pokud se zúčastním i v budoucnu, tak jestli to bude s lodí. Příklad Pavla Fröhlich na této regatě byl velmi inspirující :).

Tady máme výsledky.