Pohár Noprosu aneb sedm zmrzlých
Začala nám nová sezona… Teplé počasí března vystřídal studený severák s krásnými minusovými nočními teplotami a předpovědí větru v nárazech v červených až fialových číslech. Na sezení na lodi po šesti měsících ideální… Pravda, tvrdá zimní příprava trochu eliminovala tyto podmínky : ))
Sešlo se nás sedm. Windguru oproti předpovědi moc nekecal a po krátké debatě, zvážení všech pro nebo spíše proti jsme se dohodli v sobotu nevyjíždět na vodu.
A tak zbylo dostatek času pokřtít moji novou Fantastiku. Kmotr Jirka Outrata uvedl novorozence do závodního života. Nápad rozbít lahev šampáňa o špičku lodi naštěstí neprošel a tak obsah pouze lehce tekl po palubě a pak hrdly přítomných.
V neděli se podmínky trochu umírnily (no spíše jsme si je více zidealizovali, asi tím sluníčkem co vykouklo) a vyjeli opláchnout zimní prach z trupů lodí.
Upravili si trať na jednokolové rozjížďky v počtu tří. Ani jsem neprotestoval, že čas rozjížďky se zdaleka nepřiblížil oblíbeným 35 minutám Novomlýnských závodů.
Za hodinku a pár minut navíc máme odjeto. Spíš tréninkový závod, kdy po druhé rozjížďce cosi bílého začalo padat z oblohy a opravdu to nebyly květy rozkvetlých jabloní.
Vyhlášení výsledků pak proběhlo za sálavého tepla oblíbených kamen společenské místnosti.
Dík patří pořadatelům, zejména za ochotu mrznout pro nevybouřené ambice mladých finnařů (na roky narození se radši nekoukejte).