O víkendu 17. - 18. 6. se v Kovářově konal tradiční Frymburský pohár
Jak už bývá v Kovářově zvykem, už v pátek byla naražená Plzeň a připravené občerstvení, které uvítalo 13 finnařů, 12 tornád a 4 holanďany, kteří zaplnili klub do posledního místečka.
Sobota slibovala slušnou předpověď na pěkný jachting, takže slibované vyzývací znamení v 11 hodin bylo dáno opravdu naprosto přesně v 11 hodin. Celý den slušně foukalo a vítr zesiloval až k 12 m/s. Během první rozjížďky se okolo Lipna hnala bouřka, která směr větru významně stáčela. Naneštěstí v první rozjížďce byla většina lodí přes čáru a bylo vytažené všeobecné odvolání. Nebylo možné přestavět trať, protože na ní závodily zbylé třídy, které startovaly před námi, a tak jsme čekali na jejich dojetí.
V dalším startu byl výhodnější start od bojky, který se mi povedl, bohužel se potom vítr tak stočil, že už nebylo třeba dalšího stoupání, seřadili jsme se všichni za sebe a pokračovali až do cíle. Já se sice chtěl v první trojce poprat s Martinem Josífem a Láďou Hyršem, ale nedalo se nic vymyslet, a tak jsme v nezměněném pořadí jeli za sebou.
Po první rozjížďce, která trvala jen 25 minut, došlo k výraznému přestavění tratě. Jednička byla tak daleko, že ji většina z nás nemohla ani najít. Tentokrát už ale byla proti větru. Start byl opět jasný od bojky, kde byla veliká tlačenice. Jako na všechny ostatní starty nám přišla změna a měli jsme problém jet i po čáře na levobok. Plán na start byl proto jasný – start od bóje a při startu obrat. Ten bohužel ne všichni udělali a na to ve druhé rozjížďce doplatil Zdenda Gebhart, který už se na čáru nevešel a musel se vracet. Myslím, že to byl Jirka Outrata, který rovnou startoval na pravobok a docela mu to vycházelo, protože se vyhnul všem tlačenicím. Po startu rozjížďky se udělaly dvě skupinky – vlevo a vpravo, kde jsme se nahoře všichni sjeli dohromady. Těžší disciplínou se ukázal být zaďák, kde si tři borci zaplavali. Rozjížďku opět opanoval Láďa 😊
Ve třetí rozjížďce se situace na startu opakovala. Opět start od bóje a změna přesně na start. Čelo si vlevo opět vyjel Láďa následovaný mnou. V jednu chvíli v druhém kole úplně lehnul vítr. Vypadalo na konec závodu, ale za chvíli se zase pěkně rozfoukalo a nebylo potřeba ani přerušovat. Klikař jízdy byl Martin Josíf, který si v nějakém soukromém poryvu během toho, co všichni stáli, dojel zezadu pro druhé místo. I u zaďáků v téhle rozjížďce zase pár borců kontrolovalo teplotu vody. Rozhodčí bohužel nechali na břehu vlajku Q, foukalo ale tolik, že to myslím nikomu tak moc nevadilo.
Na poslední rozjížďku nás opustily nejen síly, ale i ostatní třídy, které měly o jednu rozjížďku navíc než my. Opět na startu přišla změna, bylo nás hodně přes čáru, a tak nás rozhodčí „odměnili“ černou vlajkou. Na tu už start proběhl bez problémů. Láďa si úplně vlevo dojel pro svoji jasnou čtvrtou jedničku. Ostatní jsme to zkoušeli i jinudy, ale i když to vypadalo nadějněji se silnějším větrem, prostě to tam nikdy nebylo.
Večer jsme si všichni unavení dali již tradiční kýtu, hranolky a BBQ Lázničkovu smaženou cibuli.
V neděli se čekalo do jedné, jestli se vítr umoudří a nechá nás něco odjet, ale ten přišel klasicky až v 13:05, kdy už se vyhlašovali vítězové. Nezbylo tedy než vyrazit domů a těšit na příští závody v Kovářově.
