Finnaři jedou na Riviéru

Nevím, co mě to do té Francie táhne, ale zas mě Skalda ukecal, jedeme do Cannes na sdružené ME všech věkových kategorií. Všichni to určitě znáte - francouzská Riviéra, červený koberec, filmový festival, kasíno, ruleta, ferrari a další nepodstatné detaily. Podstatné v téhle metropoli světové smetánky je ale Parkoviště. Když nám Baban na Mácháči líčil, že tam sice není Nic, ale co tam všechno kdysi dávno prováděl, svítily mu oči a finnaři poslouchali ani nedutali. Takže jedeme na Parkoviště, kde není Nic , na závody, kde jsme museli nejdřív pohrozit právním vymáháním vrácení startovného aby nám 3 dny před závodem vůbec potvrdili, že můžeme bydlet na Parkovišti bez Ničeho.

Jedeme 4 čechoslováci, Vláďa Skalický, Matouš Červenka, Peter „Frenky“ Mošný a já, někdo už na zahřívací víkendovou regatu, někdo až na hlavní závod. Na Parkovišti je hic a skutečně skoro Nic - tedy kromě neskutečného množství finnařských vleků, kterými jsme na Parkovišti zavaleni. Policie kontroluje, zda máme povoleno parkování a bydlení, postupně se registrujeme a měříme materiál. Hodně závodníků vůbec neznám, je tady vidět i dost mladých finnařů.

Jedu se na kole podívat do města. Nijak mě neuchvacuje - samozřejmě je to výstavní a noblesní město na Riviéře, ale žádný pořádný pouliční život, žádné zahradní restaurace, hospůdky, rybárny. Jenom gigantické hotely, snobské obchody a apartmánové domy. Večer je na ulicích pusto, všichni jsou asi v hotelových restauracích a kasínech. V maríně u zakotvených gigajachet je bar, ale dvojité mojito za 50 EUR si tam opravdu nedám. Do maríny chodíme v gumě kolem velkého kasína vedle zaparkovaných Bentleyů a Ferrari. Představa dovolené v Cannes bez lodě ve mně nevyvolává žádné nadšení.

Závod začíná v pondělí, po víkendovém slabém větru je předpověď optimistická, prý 8, možná až 10 m/s. Jsme rozděleni do dvou flotil, jede se inner a outer loop a kolem poledne vyrážíme na vodu. Jezdíme ve velké zátoce mezi Cannes a Antibes, vítr postupně sílí, ale hlavně se zvětšují vlny až na solidní 2 metry. To teda opravdu z Mácháče ani Lipna natrénováno nemám, co složitě získám na stoupačce, ztratím při surfování na raum a zaďák. Dvě velké vlny po sobě na stoupačce mi zatopily loď, klapky to neberou dost rychle a chvíli se potápím. Navíc nejdou vlny ve směru s větrem ale dost z boku, loď se na zaďák kymácí a velkou část energie mi spotřebuje jen udržet se jakžtakž rovně. V tom mordoru jedeme hned tři rozjížďky, ne nijak extra dlouhé, ale na břehu pak máme docela dost. Výsledky u nikoho z nás nijak výjimečné, Frenky občas i v první dvacítce, ovšem vyrovnává to opakovaným testováním teploty vody.

V úterý špatná předpověď, nicméně jdeme na vodu, kde po několika hodinách pochopíme, že dnes se opravdu závodit nebude. Prohlížíme si zblízka zakotvené obří výletní lodě, které vyvážejí pasažéry v záchranných člunech na břeh do kasína.

Středa vypadá lépe, ale nakonec je to po mnoha hodinách na vodě jen jedna rozjížďka, Vláďa boduje krásným 14 místem po podařeném startu.

Ve čtvrtek se rozdělilo závodní pole na zlatou a stříbrnou flotilu (já stříbrná, ostatní z nás zlatá) a už se má zase pořádně závodit, měly být tři, nakonec jsou 2 rozjížďky. Hlavně vinou rozhodčích, kteří druhý start první flotily startovali snad 5 x na blackflag (aby ne, když je pin tak strašně výhodný) a promarnili tak víc než hodinu pěkného větru. Výsledkem je hromada BFD, ze kterých se následně zázračně vyprotestovalo pár francouzských borců (prý nebylo přesně slyšet na záznamu o která čísla lodí se jednalo), aby jim druhý den jury opět BFD potvrdila. Neskutečný zážitek pak přidala skupinka delfínů, kteří se na zaďák proplétají těsně mezi surfujícími loděmi. Nejedeme nijak pomalu, ale oni jsou rychlejší, chvíli si to užívají s námi, ale za chvíli je to přestává bavit a mizí pod vodou

Všichni čekají co bude v pátek, tedy poslední den závodu. Má fičet, pršet a vlnit. Začíná to už ve čtvrtek k večeru a v noci vítr lomcuje našimi auty, občas leje. Ráno do gumy a neklidným pohledem sledujeme zatím přiměřené vlny. Rozhodčí dost nepochopitelně mění schéma tratě, má vyjet zlatá flotila na dvě rozjížďky a až po dojetí pak vyrazit stříbrná. Část závodníků to nedává a začíná balit.

Ponechme část věcí pátečního dopoledne v mlze zapomění a uveďme jen to, že nakonec stříbrná flotila vůbec nevyjela na vodu a hrdinou dne našeho týmu byl Maty, který si nakonec po epickém pátečním souboji s přírodou vybojoval krásné 56. místo.

Dávám Matoušovi tedy slovo aby popsal páteční dění:

V pátek vyrazila zlatá skupina na vodu už kolem desáté, s plánovaným startem na jedenáctou. Po cestě na start to vypadalo, že obávaný masakr nepřijde a bude to klidný závěr sezóny. Než ale postavili trať, vítr zesílil na 10-12 m/s a vlny snad přes 2 metry. Opět výhodný extrémně pin, v tom masakru nemám mezi ty draky odvahu a startuju od lodě a hned doprava. Jedna obrovská vlna se zalamuje a zalije mi celou loď, odpadám na bočák, abych to vypustil, za chvíli je loď zase prázdná. I z nevýhodné strany jsem nahoře ve dvou třetinách startovního pole, zaďáky tahám jen přes kladky, ale sem tam i někoho předjedu, hlavně nikoho nepřejet, občas si člověk na vlně připadá o dvě patra výš než pod vlnou. Nakonec z toho bylo 46. místo. Druhá rozjížďka zase zprava, nahoře asi v polovině a na druhé kolo se žene déšť, jasně vidím že zprava, a tak jedu stočení větru naproti a vypadá to, že předjedu hodně lodí a dojedu do dvacítky. V dešti není moc vidět, kam vlastně jedeme, ale vidím jasně nahoře vedoucí závodníky, tak jedu za nimi. Najednou v mlze vidím, že vedoucí závodníci se těsně před bójkou otáčejí a jedou zpět, a matně rozeznávám v dálce jinou bójku, která je mnohem níž a vlevo, pravděpodobně změnili trať, ale polovina závodního pole (včetně mě) si toho nevšimla a taky nebyl k tomu důvod a už vůbec ne proti změně větru. Mám to na tu náhradní bójku nejdál ze všech a dojedu asi třetí od konce a ze slušně rozjeté rozjížďky je škrtačka. A tak je z toho slušná zkušenost v mořských podmínkách, které jsem ještě nezažil. Výkon závodní komise i organizátorů hodnotím jako bezkonkurenčně a s velkým odstupem nejhorší, co jsem kdy zažil. Matouš

No a já jen dodávám, že Cannes je hezké místo na jachting, dá se tam z Čech docela pěkně dojet, jen logistika na břehu, organizace závodu a občas výkon rozhodčích mohl být výrazně lepší.

Kompletní výsledky: https://www.manage2sail.com/en-US/event/OFEC2024#!/results?classId=OFEC2024

Více foto: https://www.flickr.com/photos/finnclassphotos/