HOP Regata - zpráva ze závodu

Uplynulý víkend proběhl předposlední pohárový závod sezóny na Nechranicích. Po původním záměru uspořádat závod na Nechranicích vlastními silami a vyhnout se tak "spartakiádě" tříd jsme se, po zvážení všech kladů a záporů této idey, vrátili k účasti na tradiční HOP Regatě. Spolu s námi startovaly další čtyři třídy.

Na úvod nám připravily pořadatelé malý šok, neboť na vypsání uvedli, že budeme startovat společně s Lasery. Naštěstí došlo k rozumné dohodě a vše dopadlo ke spokojenosti obou tříd. Druhým menším šokem byl plánek trati. Kombinace trapezoidu, deltoidu a olympijského trojúhelníku byla pro některé závodníky k nezapamatování. Naštěstí je tu "Majčus", tak pojedeme za ním, řekli si mnozí z nás. Na obranu této trati musím říct, že docházelo k velmi málo "mezitřídním" konfliktům. (Ruda L. si to možná nemyslí, poté co ho v jedné rozjížďce podusila jedna 420-ýtka a zdůvodu níže popsaného.)

Na startu se sešlo 16 finů a mezi nimi i jeden nováček na finu, a to bývalý úspěšný fireballista Zdeněk Smetana z Plzně. Sobotní ráno nevěstilo nic dobrého, maximálně pokračování lipenské mizérie, co se větru týče. Po planém poplachu a ukvapeném výjezdu většiny lodí na vodu a takřka hodinovém čekání se počasí přeci jen zlepšilo a začalo foukat, a to jako velmi. K překvapení všech ovšem komise zamířila na břeh. Oficiálně prý pro to, aby počkala, až se vítr ustálí co se směru týče (což se ovšem za celý víkend nepodařilo), neoficiálně na párek a držťkovou.

Ve 12:45 byla konečně odstartována první rozjížďka do podmínek horších než byly v momentě odjezdu komise na břeh. Naštěstí se ale v průběhu rozjížďky i celého zbývajícího dne síla větru zvyšovala. Na čele se usadil Ruda Lidařík s utěženým náskokem, ze kterého posléze začal nejvíce ukrajovat Michael Maier. Do posledního kola točil Ruda ještě s poměrně slušným náskokem. Zde se úkazalo, jak klíčová je znalost trati, neboť v půli zaďáku znenadání Majčus halznul ke správné bójce a s ním i všichni, co mířili za Rudou k té špatné. Tímto manévrem se dostal Michal do vedení, které již udržel. Za ním finišoval Ruda a třetí Baban.

Celá rozjížďka trvala cca 40 minut, což je na finy směšně málo. Poté ovšem následovalo nesmyslné čekání (téměř hodinu) na start další rozjížďky. Další dvě rozjížďky dopadly podle předpokladů a poli vévodili dva Michalové (Majčus před Hrubasem). Po dojetí třetí rozjížďky všichni předpokládali konec dne, ovšem vlajka na cílovém člunu signalizovala další rozjížďku. Tu opět vyhrál Michael Maier před Rudou Lidaříkem a Michalem Hrubým. Takové bylo i celkové pořadí po prvním dnu. Na břeh jsme se dostali až po půl sedmé docela utahaní. Na druhý den byl naplánován start na půl desátou.

Ráno nás vzbudil velmi čerstvý vítr a "muší váhy" už chtěli začít balit lodě. Naštěstí pro ně se vítr trochu uklidnil a odjela se rozjížďka ve střením větru (cca 6-10 m/s). Tato rozjížďka rozhodla dva těsné souboje o druhé, resp. páté místo mezi Rudou a Hrubasem, resp. mezi Babanem a Jirkou Outratou. Z těchto soubojů vyšli vítězně Michal Hrubý a Jirka Outrata. Majčus, ač nemusel startovat, zkompletoval sbírku prvních míst a suverenně vyhrál.

V pravidelné rubrice společenské akce aneb noční rozjížďky není prakticky o čem psát. Při neúčasti tahounského dua Pumpička a syn a celkem vysilujícím sportovním programu se prakticky nic nedělo. Snad stojí za zmínku, že nováček na finu po upozornění pana Maiera složil zápisné do třídy (runda fernetů) a je již právoplatným členem společenství finařů (a to i tím, že během závodu stačil být přes čáru, cvaknout se a v neděli zaspat start - na nováčka slušný výkon). Jinak "Plaváčkem víkendu" byl vyhlážen Martin Plecitý, který se během víkendu zvrhnul minimálně třikrát.

Už teď se těším na pohárové finále na Velkém Dářku, které slibuje několik těsných soubojů o konečné pořadí. Takže na Dářku ahoj!