Finn World Masters 2026
Takže letos jedou kluci finnařský na FWM do Austrálie. Už několik let to víme, těšil jsem se, že uvidím Austrálii, žraloky, korálový útes, domorodce, Bondi Beach, Uluru a klokany. Když jsem to v Medembliku konzultoval s pravým australákem, dotázal se, kolik že měsíců to chci v Austrálii strávit, abych to všechno stihnul vidět.
Bohužel moje plány byly skromnější, maximálně jsem tomu mohl věnovat 3 týdny. Asi všichni víte, že Masters byly letos součástí „trojboje“ - tedy Australian Nationals, Gold Cup a World Masters, všechno pěkně týden po týdnu naskládané v maríně v Brisbane. Díky Petrovi a Danovi Vinklovým se mi povedlo již vloni v létě domluvit půjčení Fantastiky od místního borce, co je příliš mladý na to, aby mohl jet Masters. Naši borci Petr Vinkl a Vláďa Vogeltanz mají hodnějšího zaměstnavatele a mohli si to dovolit absolvovat celé, Dan staví na Gold Coast lokální konkurenci pivovaru Prazdroj a jel proto jen Nationals.
Takže následoval můj přílet přes „nejbezpečnější destinaci světa“ Dubaj, laskavé přijetí imigračními úředníky a hurá na ubytování, které Dan zajistil na skvělém místě 10 minut pěšky od maríny. Kluci zrovna odcházejí na vodu a ještě stíhají vyprávět hrůzostrašné historky z prvních dní Gold Cupu, kde první dva dny vyjeli jen nejdrsnější borci. První dny pro mě znamenaly se aklimatizovat, zorientovat, převzít loď a trochu potrénovat. Marína Royal Queensland Yacht Sqadron v Brisbane je velmi reprezentativní a nabízí úplně vše i nejnáročnějším jachtařům. Máme lodě na trávě hned u vody, je zde široký betonový skluz, spousta ochotných dobrovolníků pomáhá se slipáky. Moreton Bay je veliká zátoka od moře ohraničená ostrovy které vidíme daleko na obzoru a i uvnitř zátoky ještě jsou malé nízké ostrůvky. Voda je mělká, ale k tomu se ještě dostanu. Silné proudy až 5 uzlů se složitě ohýbají kolem vnitřních ostrovů a vyznat se v tom je hodně těžké. Vítr fouká stabilně od východu až jihovýchodu, vlna strmá krátká do 1 metru, hodně rozbitá na mělké vodě a v silném proudu. Pro jezerního jachtaře podmínka nelehká 😊
Předpověď je dobrá, první tři dny závodu má foukat stabilních 6-8 metrů. Vzhledem ke směru větru je to na start z maríny kousek, návětrná bójka je pak někde u vnitřních ostrůvků. Hodně přes polovinu pole tvoří Aussies a Kiwies, vypadají drsně a odhodlaně, k tomu vedle nás tří pár Norů, Švýcarů, Němců, Italů, Francouzů, Američanů, Britů, Holanďanů, Švédů a různých exotických ostrovanů. Místní mluví divnou angličtinou, ze které často rozeznávám jen typický pozdrav G’Day. Všichni jsou ale velmi přátelští, snaží se návštěvníkovi pomoct a zorientovat. Petr a Danem jsou tady mezi místními finnaři hodně známí a oblíbení a otvírají i mě s Vláďou dveře do místní jachtařské komunity.
V pondělí tedy první dvě rozjížďky. Vítr stabilní dle předpovědi, my tři děláme, co kdo umíme, já po zimě těžce válčím s půjčenou lodí, kluci už jsou přece jen více rozježdění. Start je v jednu po poledni, jezdí se dvě kola a trvá to tak 80 minut. Starty jsou dost ukázněné a moc se neopakuje. V úterý jdeme na vodu zase před polednem a vítr postupně zesiluje hodně nad 10 metrů. Čeká se na vodě, nějaké dvě hodiny usilovně likvidujeme plachty a pak následuje odjezd na břeh. Někdy ve tři hodiny vítr slábne, rychle projet marínou na moře a odjede se jedna pěkná rozjížďka. Ve středu obligátní schůze Finn Masters, kde se odhlasuje FWM 2027 na Jadranu v Pule, pak dvě rozjížďky. Každý večer se setměním se vracíme do našeho pronajatého domu, kde se o nás stará Dan a zásobuje nás svým skvělým kulinářským uměním a čepujeme si z několika sudů piva. Díky moc Dane!
Všichni znají dramatickou předpověď větru na čtvrtek a pátek. Ve čtvrtek ráno ani nikdo nepočítá s vyplutím, na obloze se honí mraky a bílé čepice v zátoce jsou jasné. Místo závodění nás berou na velkou motorovou loď na projížďku po zátoce a do přístavu v Brisbane. V pátek fouká taky hodně, ale jdeme na vodu. Fouká 10-12 metrů, občas i více a zdaleka ne všichni mají chuť se koupat a někteří finnaři raději vůbec nevyplouvají z maríny. Vláďa dvakrát zkouší mělké dno stěžněm, v horní kladce má pak vrstvu udusaného jílu, kterou musíme na břehu odsekávat šroubovákem a plachtu ze stěžně vytáhnout z drážky směrem nahoru. Ale Johnův stěžeň vydržel a Vláďa si aspoň vyzkoušel zvedání lodě ve vlnách. Já si pochvaluji, jak už umím skvěle startovat z první řady na black flag až do chvíle, než najdu své číslo na desce hříšníků. Na startu druhé rozjížďky dne fičí už zběsile a jsme rádi, když po několika dramatických halzách projíždíme dost utahaní naposledy cílem
Takže jak to shrnout? Byl to krásný jachting v tričku a slunečních brýlích. Slunce většinou pálilo a ten rozdíl proti české zimě byl ohromující, ale velmi příjemný. Zaujalo mě, že místní borci včetně vítězů nemají nové lodě, vše je dost „obouchané“ a pospravované. Neřeší se škrábance a drobné kolize a na lodích se zjevně hodně často jezdí- nejsou to žádné naleštěné „voňavky“ zabalené do vrstev perseniků a obalů.
O víkendu po regatě nám Dan s rodinou ukazují na jejich krásné lodi zátoku ve městě Gold Coast, kde bydlí a já pak jedu ještě na pár dní do Sydney, což je nádherné město, které si australáci zařídili tak, aby se tam dobře žilo jak domácím, tak návštěvníkům. Věhlasné pláže Manly a Bondi Beach, válečné lodě v námořním muzeu, z hotelového okna vidím na zrovna zde kotvící obrovskou elegantní Queen Mary II, všude se dá dostat systémem ferry a skvělou veřejnou dopravou. No a pak už se „jen“ nějak dostat domů přes zablokovaný Blízký východ, ale to je už jiná, temná stránka současnosti.
Bylo to krásné a chtěl bych se u protinožců ještě někdy na Finnu projet.
Výsledky Total (celkem 102 lodí):
1. AUS 11 Brendan Casey
2. ESP 100 Rafael Trujillo
3. NZL 111 Karl Purdie
...
63. CZE 211 Martin Kaloš
67. CZE 222 Petr Vinkl
69. CZE 149 Vladimír Vogltanz
Kompletní výsledky tady: https://results.rqys.com.au/RQRegatta/Finn_Worlds/Results/Overall%20(1,%202,%203,%204,%205,%206%20&%207)
Videa třeba tady: https://www.youtube.com/channel/UCsqy07Ptul-GYKEtMBV1Igg
Fotky tady: https://www.flickr.com/photos/finnclassphotos/albums/
