Finn World Masters 2005
Minulý týden se od pondělí do pátku na sopečném jezeře Lago di Bracciano nedaleko Říma uskutečnil veteránský Gold Cup, neboli Finn World Masters. Na startu se sešlo 168 závodníků z 15ti zemí, což je historicky druhá nejvyšší účast. V poli sice chyběl loňský vítěz Larry Lemieux, ale i tak konkurence byla obrovská a naši borci se v ní rozhodně neztratili.
Hned tréniková rozjížďka naznačila, že se s Čechama musí počítat, když ji vyhrál Roman Babický před Jirkou Outratou a do desítky se ještě vešli Ivan Rameš (6.) a Jirka Kmoníček (10.). V závodě se pak naplno rozzářila hvězda Jirky Outraty, který si vyrovnanými výsledky v první desítce dojel pro vynikající 6. místo v celkovém pořadí, když na třetího ztrácel jen dva body a ve své kategorii 50+ skončil druhý za chorvatem Mrdulljasem, se kterým prohrál až na pomocné kritérium lepších dojezdů.
V závodě se taktéž dařilo Václavu Cintlovi st., který hned v úvodní rozjížďce druhým místem zajel nejlepší umístění české ekipy, v celkovém pořadí mu patřilo 25. místo a v kategori 60+ po loňském stříbru získal letos bronz. Čtvrtý muž z Cannes Roman Babický po dobré první jízdě ve druhé zaváhal a jeho naděje zhasly úplně ve třetí, větrné rozjížďce, když mu na zaďák rupnul kiking a musel odstoupit ze druhého místa. V útlumu si pak dojel pro celkové 28. místo, když si alespoň spravil chuž v poslední jízdě 3. flekem.
Další pořadí našich bylo následující: 34. Ivan Rameš (2x do desítky), 39. Martin Plecitý (po slibném začátku naděje utlo zvrhnutí v 5. jízdě), 63. Jirka Kmoníček (9. ve třetí rozjížďce), 98. Jarda Tomek, 110. Zdeněk Gebhart, 158. Bobina Śmídová a 163. Karel Havíř.
Trochu oklikou se dostáváme k závodu samotnému. Ten se jel po vzoru minulých ročníků na skupiny. Formát byl stejný, závodníci byli nalosováni do čtyř skupin a v každé jízdě je-li dvě a dvě skupiny pohromadě. Jelo se na šest rozjížděk, každá skupina se tedy během závodu utkala s každou další dvakrát.
Během závodu panovaly dobré větrné podmínky. Vítr byl podle komentářů směrově velmi nestálý a "chodily" výrazné a dlouhé změny, které často řádně zamíchaly pořadím. Avšak co se týče síly, tak to už si závodníci stěžovat nemohli, spíše naopak. Ve středu vítr gradoval o síle 5-6 Bft. a mnozí si sáhli až na dno svých sil. Tady bych chtěl zmínit a ocenit jedinou ženu startovního pole Bobinu Šmídovou, která odjela v těchto podmínkách všechny rozjížďky. Dále bych chtěl vyzdvihnout čin Zdeňka Gebharta, který pomohl právě Bobině, když se zvrhla za cílem jedné z rozjížděk, tím, že jí přenechal svoji loď a její pak postavil a dovezl na břeh. Je to čin hodný ceny fair-play.
Ještě něco k celkovým výsledkům. Vítězem se stal Ital Silvio Santoni, kterému jako jediný dokázal sekundovat André Budzien z Německa. Ten možná doplatil na formát závodu a los. V obou vzájemných soubojích Santoniho porazil a do jeho skupiny byl nalosován silný soupeř Allen Burrel, který vyhrál dvě rozjížďky a skončil celkově třetí. To je asi hlavní nevýhoda tohoto systému závodění, zvláště když losování je prováděno netransparentním způsobem. Během regaty se rozhodlo o pořadateli Masters v roce 2007, kterým je španělské Alicante. Za rok se jedou veteráni na Balatonu. Takže za rok v Balatonfüredu nashle!
