Mistrovství světa juniorů 2011 - Moskva

2011-08-16, Milan Hrnčál
0
0
Níže je zpráva z MSJ od Tomáše Hrnčál
< Do Ruska jsme vyrazili prakticky ihned po ME v Helsinkách. Jel se mnou i tažka jako trenér a překladatel (v celém areálu mluvilo pouze 5 lidí anglicky). Využil jsem nabídky tamního jachtklubu a bezplatně si půjčil loď i se stěžněm. Plachtu, samozřejmě bez spír, jsem složil do kufru a tak jsme mohli letět.
Na letišti v Moskvě nás vyzvedl řidič z klubu a po zhruba hodinové cestě, během které jsme nevycházeli z údivu především stav silnic a pohled na sídliště nás fascinoval, jsme dorazili na místo. Druhý den ráno jsme vybrali loď a stěžeň a její úprava do závodního stavu nám zabrala dost času. Udělali jsme vše od výměny čepu na ploutvi za posuvný, sešití lan trimů, výměně výtahu na stěžni až po seřízení lodě. Pak už jsem mohl na vodu. Ve volném čase jsme využívali možnost dalších aktivit v klubu, především jsme hráli ping pong.
Před závodem byl uspořádán clinic vedený skvělým jachtařem a účastníkem olympiády v lodní třídě Finn, v současné době závodníkem lodní třídy Star - Paulem McKanziem. Mně osobně tento trénink velice pomohl, jelikoš se zaměřoval na každého závodníka jednotlivě, točil spoustu záběrů na kameru a poté nám názorně vysvětlil, co bylo potřeba. U mne to byla především technika free pumpingu, taktika zaďáků a lepší sezení na lodi za slabého větru.
Již od začátku nám bylo jasné, že povětrnostní podmínky nebudou vzhledem k vysokým teplotám a jasné obloze valné.
V pondělí jsme se rozhodli pro day off a vydali se na výlet do centra Moskvy, ze kterého jsme si přinesli množství fotek, zážitků i překvapení. Večer bylo slavnostní zahájení a nezbývalo, než se psychicky připravovat na první závodní den.
Start byl plánován vždy na 12:00, ale většinou se to neobešlo bez odkladů. První den jsme víceméně prostáli první rozjížďku, kterou nezružili a to ani po té, co jsme se 15 minut téměř nepohnuli na zaďák, ze kterého se stal ostrý bočák a rozjížďka byla zkrácena. Pro všechny to bylo nepochopitelné rozhodnutí vzhledem k tomu, že byl první den závodu. Další den jsme stáli na vodě téměř 7 hodin bez jakéhokoliv závanu větru a v 37 stupních ve stínu a nezbývalo, než se koupat.
Třetí závodní den panovaly opět velmi slabé povětrnostní podmínky. Po přerušení rozjížďky nás odeslali na břeh. Zpátky jsme šli kolem páté hodiny a odjeli jednu rozjížďku za velice slabého a proměnlivého větru.
Čtvrtý den vypadaly podmínky nadějně a podařilo se odjet 3 rozjížďky, ve kterých se mi více nebo méně dařilo. I když foukal vítr, tak velice skákal a žádná pravidelnost v tom nebyla. Poslední den závodu byl start již v 10 hodin a nastoupili jsme ke třem rozjížďkám. První jsem rozjel špatně vzhledem ke špatně zvolenému křídlu a nevyšel mi ani zaďák a bránu jsem točil na 28. pozici. Poté jsem pár lodí stáhnul na stoupačku a zaďák mi vyšel velice dobře, jelikoš byl free pumping a dojel jsem 11. Další jízda byla startovaná na černou vlajku (tak jako všechny) a následovalo všeobecné odvolání. Bez větších obav jsem se jel podívat, kdo půjde ven - vzhledem k tomu že podle německého trenéra bylo přes čáru 15 lodí. K mému úděsu jsem byl vyloučen já a ještě další dva kluci ze zahraničí, pouze jeden ruský závodník a to původně číslo 6, který byl ještě jednu délku přede mnou - jenže dotyčný závodník by přižel o vedení celé soutěže tak bylo oznámeno, že komise udělala chybu a číslo 6 bylo přepsáno na 9. Po velmi emotivním rozhovoru se závodní komisí jsem sbalil plachtu a čekal na další rozjížďku na motoráku. Ani jsem neměl chuž nastoupit, ale se zatnutými zuby jsem žel. První stoupačka mi vyšla velmi slušně a návětrnou značku jsem točil osmý. Vítr pulzoval od 8 do 15 uzlů. Po vyjetí mírného extrému a nezaleknutí se toho, odhalzování až velice pozdě a samozřejmě s podporou free pumpingu jsem točil závětrnou bóji druhý. Další stoupačka byla jen o točení do změn a hlídání si protivníků, nahoře jsem vedl a měl v plánu to udržet, což se mi povedlo i přes další stoupačku a závěrečný zaďák do cíle. S obrovskou radostí z první vyhrané rozjížďky v zahraničí jsem balil plachtu konečně s dobrou náladou nejen z toho, že se mi to konečně povedlo, ale i proto, že už jsme to měli za sebou.
Bohužel jsem si nesplnil svůj cíl a to být do top 10, maximálně 15 a skončil jsem na 16. místě. Tento závod byl pro mě velmi únavný a to hlavně psychicky. Slabý vítr a extrémní teploty nás deptaly. K touze po návratu do Čech se přidal samozřejmě i fakt, že jsme byli prakticky měsíc v kuse v zahraničí.
Musím říct, že sdílím názor všech zahraničních závodníků a to nikdy víc Moskva, jednou to stačí.

Tomáš Hrnčál

Výsledky
Copyright © 2001 - 2021, All rights reserved. www.finnclass.cz Powered by exnet
This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.