IDM - Mezinárodní Mistrovství Německa na Wannsee
V uplynulém týdnu (17. - 20. 9.) jsme se zúčastnili Mezinárodního Mistrovství Německa ve složení Michael Maier, Ivan Rameš a Václav Cintl jun. Mistrovství se konalo v Berlíně v areálu potsdamského yachtclubu, který sídlí u jezera Wannsee. Toto mistrovství ovšem zklamalo naše očekávání.
Již jízda do Berlína cosi naznačovala. Cestou jsme potkali dvě bouračky, z nichž jedna, bohužel navíc smrtelná, se odehrála přímo před námi. Po krátkém zdržení na hranicích jsme se v jedenáct večer přiřítili do Berlína, kde jsme celkem snadno nalezli i klub. Zábava byla v plném proudu a "freibier" teklo proudem. Také jsme ovšem zjistili, že v klubu se nesmí parkovat a že obytňáky stojí asi kilometr od klubu. Tak to byla první "jobovka". Tou druhou byl letmý pohled na jezero, které svou rozlohou nedosahovalo ani poloviny Mácháče.
Ráno nás vzbudil velmi svěží vítr. Po důkladném měření a ustrojení lodí jsme vyrazili na první rozjížďku, která se uskutečnila na sousedním jezeře Havelsee. To bylo sice o poznání větší než Wannsee ovšem jeho velikost byla pouze srovnatelná s Máchovým jezerem a při počtu 66 finů příliš nedostačovalo. Již při jízdě na start mi nemohlo uniknout, že se vítr velmi točí a přeskakuje. To se potvrdilo hned při první rozjížďce, že žádný náskok není dostatečný a že žádné křídlo není dopředu ztracené.
První rozjížďku se jezdil klasický trojúhelník s bránou místo trojky. S umístěním jedničky se komise moc nepárala. Aby byla trať co nejdelší, tak ji "píchla" hned pod břeh a dojet na na ní byl opravdu oříšek, neb se zbytky větru, které pustily stromy, mlátily ve všech směrech. Ihned po otočení, než jsem se rozkoukal dostal první Němec penaltu a začal tak závod dvou motorových člunů Jury, kdo rozdá víc penalt. Aby se to nepletlo, dostal jsem penaltu než jsem dojel na dvojku, když si mě těsným projetím jeden člun Jury rozhoupal a druhý vzápětí dorazil s pískotem a žlutou vlajkou a už jsem točil. (V dalším průběhu závodu dastali penaltu i Ivan s Majčusem)
Zpět k závodění. Na čele se usadil trojlístek favoritů v čele s Michaelem Fellmannem a v patách mu jeli Christoph Burger a Majčus. Jury evidentně přehlížela celý závod Fellmannovo pumpování, dle hesla "vše pro domácí", a tak si postupně vybojoval dostatečný náskok, který udržel až do cíle, před dotírajícím Majčusem a Burgerem.
Druhá rozjížďka se již jela jako ty zbývající na karuselové trati, kdy dvojka byla pouhých 50 metrů od jedničky. Tuto rozjížďku téměř opanovali Češi, když se do vedení dostal Václav Cintl jun. a třetí jezdil Michael Maier s odstupem pak zbytek pole. Nepozorností a špatným prostudováním propozic závodu se Vendelín propadl až na třetí místo a z vítězství se tak radoval Eberhard Bieberitz před Majčusem. Ve tři pak skončil první den závodění a jak se později úkazalo, komise udělala fatalní chybu, že nepustila ještě jednu rozjížďku, neb to byl poslední den, kdy foukalo.
Pohled na výsledkovou listinu byl potěšující. Vedl Michal před Bieberitzem, třetí Fellmann, čtvrtý Venca a Ivan patnáctý. Anoncovaná večerní grllparty byla vysloveně zklamáním. Češi rozmazlení hýčkáním mistrů kuchařů Rudy a Pumpy, kteří servírují vyhlášené a lahodné stejky, byli opečenými bavorskými klobásami zcela šokování. Úlek trochu srážely freibiery značky Berliner Kindl, které měly opravdu grády.
Druhý den bylo krásné slunečné počasí, ovšem foukala jen slabá bríza. Komise ovšem v těchto podmínkách takřka vyčarovala jednu rozjížďku, ve kterém se nám příliš nedařilo. Zbytek dne jsme strávili polehávaním na břehu a nepříliš úspěšnou návštěvou Berlína. Celkově stále vedl Majčus, Vendelín byl 5. a Ivan 16. Večer se freibiery nekonaly, neboť Němci měli výroční finařskou schůzi a tak jsme museli šáhnout do vlastních zásob.
Poslední den se zatáhlo a předpověď nebyla příznivá. Po několika odkladech jsme vyjeli na vodu až v půl čtvrté, abychom odjeli poslední čtvrtou rozjížďku a závod se tak nemusel protáhnout o rezervní den. Vítr byl opět velmi slabý, i když o trochu lepší než předchozí den. Rozjížďka se dojela za slábnoucího větru a vůbec nevyšla německému favoritovi Fellmannovi, který tak klesl až na třetí místo. Zřejmě z tohoto důvodu se jela další rozjížďka, která se startovala do flauty v 18:00! Tato rozjížďka byla zkrácena na jedno jediné kolo. Tutu rozjížďku sice vyhrál Majčus, ale v celkovém pořadí ho nakonec předstihl při shodě bodů Dirk Löwe, který se tak stal mezinárodním mistrem Německa. Třetí nakonec po finiši byl Martin Mitterer a Fellmann skončil až čtvrtý. Vendelín spadnul až na sedmé místo a Ivan skončil 17.
Vyhlášení skončilo až v deset hodin a to byl poslední hřebíček do rakve zvané IDM - Internationale Deutsche Meisterschaft 2002, když vítěz neobdržel ani pohár ale pouze sklínku s vínem a diplomem. Odjeli jsme s rozporuplnými pocity a těšily se na závody na Mácháč.
